Základní úprava této formy krátkodobé náhradní rodinné péče je obsažena v ustanovení § 958 odst. 3 občanského zákoníku s tím, že je zde odkaz na detailní úpravu v § 27a zákona o SPOD. Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám, které jsou podle zákona o SPOD vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, a to na
V těchto případech je soud povinen nejméně jednou za tři měsíce přezkoumat, zda trvají důvody pro svěření dítěte do pěstounské péče a za tím účelem si vyžaduje také zprávy od příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí (obecní úřady obcí s rozšířenou působností). Soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody, pro které bylo dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu svěřeno.
Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče u sourozence (nejdéle 1 rok), který byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž pěstounovi svěřen jako poslední. Ve výjimečných případech, zvláště je-li zřejmé, že již probíhající kroky směřují ke svěření dítěte do dlouhodobé péče, lze dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu svěřit opětovně, čímž bude prolomena zásada trvání přechodné pěstounské péče maximálně 1 rok.
I v případě pěstounské péče na přechodnou dobu náleží vyživovací povinnost k dětem svěřeným do této péče nadále rodičům nebo jiným osobám povinným výživou k dítěti, kterou určí soud. Současně jim uloží, aby toto výživné poukazovali příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí – krajské pobočce Úřadu práce Česká republiky, která vyplácí pěstounovi příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na výživné určené na dítě, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, totiž přechází z dítěte na stát.
Další formou náhradní rodinné péče je pěstounství (§ 958 až § 973 občanského zákoníku). Do pěstounské péče se svěřují děti, o něž nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník, a to na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě. Rodič pak může požadovat dítě zpět do své osobní péče. Pokud je to v souladu se zájmy dítěte, soud takovému návrhu vyhoví.
Pěstounská péče má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově. I při svěření dítěte do pěstounské péče mají rodiče vůči dítěti povinnosti a práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti, s výjimkou práv a povinností, které zákon stanoví pěstounovi (ledaže soud z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodne jinak). Má-li pěstoun za to, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu. Rodiče mají právo se s dítětem osobně a pravidelně stýkat i právo na informace o dítěti (ledaže soud z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodne jinak). Nejpozději pěstounská péče zaniká, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí.
Kdo se má stát pěstounem, musí skýtat záruku řádné péče, mít bydliště na území České republiky a musí souhlasit se svěřením dítěte do pěstounské péče. Ujala-li se osobní péče o dítě osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou, ledaže to není v souladu se zájmy dítěte. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče buď jednotlivci, nebo do společné pěstounské péče manželům, kteří jsou tak společnými pěstouny. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství společných pěstounů, toto manželství nerozvede, dokud nebudou upraveny povinnosti a práva pěstounů pro dobu po rozvodu. Rozvodem manželství
společná pěstounská péče zaniká. Zemře-li jeden ze společných pěstounů, zůstává dítě v pěstounské péči pozůstalého manžela. Se souhlasem druhého manžela může být dítě svěřeno do pěstounské péče též jen jednomu z manželů. Na osobní péči o dítě v pěstounské péči se podílí i manžel pěstouna, pokud žije v rodinné domácnosti.
Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí nejpozději zletilostí dítěte. Může být také zrušena, a to jen rozhodnutím soudu, který jí může zrušit jen z důležitých důvodů. Učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun.
Pěstoun je povinen a oprávněn o dítě osobně pečovat a při výchově dítěte vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. Má povinnost informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech. Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Má povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud. Pěstoun nemá vyživovací povinnost k dítěti, neboť svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb (§ 47f zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí), přechází právo dítěte na výživné na stát. Další práva a povinnosti pěstounů (osob pečujících) při výkonu pěstounské péče upravuje § 47a odst. 2 zákona o SPOD jsou:
Tato práva a povinnosti jsou ve vztahu ke konkrétní pěstounské rodině upravena v dohodě o výkonu pěstounské péče (viz Dohody o výkonu pěstounské péče), případně správním rozhodnutím.
Dávky pěstounské péče jakož i okruh osob, které mají na tyto dávky nárok, upravuje zákona o SPOD v ustanoveních § 47e až 47za. Jedná se o tyto dávky:
Podrobnější aktuální informace k tematice dávek pěstounské péče jsou zveřejněny na integrovaném portálu MPSV – k dispozici na adrese www.mpsv.cz
Radka Švecová
předsedkyně
Praha
radka.svecova@pspp.cz
Alena Benešová
členka výboru
Praha
pspp@pspp.cz
Marie Mičánová
členka výboru
Vysočina
pspp@pspp.cz
Jana Křížková
členka výboru
Liberecký kraj
pspp@pspp.cz
Jana Kiklhornová
členka výboru
Praha
pspp@pspp.cz